Povodně - Blansko.

Ze sezení v Přibyslavi jsme se řítili na zoufalou výzvu tzv. krizového štábu v Blansku zpět do své domoviny s tím že je v Blansku aspoň 20 metrů vody. Ještě cestou byl takříkajíc aktivizován zbytek jednotky. Ta se během čtvrt hodiny ozvala od mostu u blanenských lázní, kam se měla dostavit že tam nikdo není a všude vládne pohoda. Po následném telefonování s tzv. krizovým štábem tam slíbili někoho poslat, aby to organizoval. Po dvouhodinovém sekání, poslechu fundovaných zpráv z blanenských rozhlasovacích sirén či co to je, vysvětlování obyvatelstvu, že nevíme nic stejně jako oni, jsme se vydali na výlet okolo řeky. U úřadu práce nás odlapila jeho ředitelka, že potřebuje přestěhovat archív do vyšších poloh a že si na to prý má sehnat hasiče. Konečně jsme byli užiteční. 

Nejvíc to odnesla tzv. Paulinka u soutoku Svitavy a Punkvy. Chrabří hasiči z hor kteří s Blanskem nemají nic společného, ale přijeli zachraňovat. SDH Krasová a Senetářov. Přesto že jsem zodpovědně zahlásil na tzv. krizový štáb, kde jsme, kdyby nás přece jen někdo hledal, byli jsme po skončení stěhování a vyjítí z budovy odlapeni placeným hasičem s tím kde jsme, že nás hledá a máme jít pytlovat písek. Tak jsme jeli pytlovat. 

Po vystřídání jsme odjeli domů s tím že kolem čtvrté ráno má přijít tsunami od Křetína a Vratíkova. Zaplať pámbu až do Blanska nic nepřišlo a tak bylo po povodni.
autor: starosta sboru